Dýchejte

Dýchejte. Cože? To přece děláme automaticky. Ano, ale děláme to správně? Dýchání samo o sobě běžně nevyžaduje vědomou kontrolu a i když dýcháme špatně – nefunkčně, náš mozek a tělo si na to již zvykly a fungují „normálně“. Představme si ale, že když se naučíme dýchat funkčně, můžeme podpořit svou imunitu, nervový systém, ovlivnit svůj mikrobiom, tep srdce, tlak, mysl, spánek a náladu, nebo dokonce zhubnout.

Věděli jste, že:

• Dýchání neboli respirace je proces, při kterém dochází k výměně plynů mezi organismem a externím prostředím. Rozlišujeme dýchání vnitřní (buněčné) a vnější (mezi plícemi a krví).

• Nejvíce práce při nádechu odvádí bránice, dále vnější mezižeberní svalstvo, při výdechu dochází k relaxaci svalů a zmenšuje se objem hrudníku.

• Buňky mozku vydrží max 3 – 5 min bez kyslíku, pokud je to déle, hrozí nenávratné poškození mozku.

• Dospělý člověk provede 12 – 20 dechových cyklů za minutu (1 cyklus = vdech a výdech), cca 22 000 cyklů za den, to máme přibližně 8 milionů nádechů a výdechů za rok, těžko bychom hledali činnost, kterou provádíme častěji, takže to už stojí za povšimnutí.

• Dech ovlivňuje také nervový systém. Ve stresové situaci nádech způsobí aktivaci všeho – tzv. bojuj nebo uteč! (zvýší se tep, tlak, svalové napětí, úzkost a produkce potu). Výdech naopak zklidní, zrelaxuje, uklidní mozek.

• Množství vzduchu při nádechu a výdechu se nazývá dechový objem (500 ml v klidu a 2000 ml při aktivitě). Maximální množství vzduchu na jeden výdech = vitální kapacita plic  je u žen 3200 ml, u mužů 4200 ml, u trénovaných až 7000 ml. I po maximálním vydechnutí, zůstává v plicích zhruba 1500 ml vzduchu, který se nazývá reziduální objem, tento nelze vydechnout a slouží jako rezerva. Přístroj, který zaznamenává dýchání – vitální kapacity plic se nazývá spirometr.

• Různé metody dýchání, ať už jsou to základní texty buddhismu nebo jógy byly zdokumentovány stovky let před naším letopočtem. V dnešní době je znovuobjevujeme.

 

Dýchání nosem je přirozené a zdravé

Nos dezinfikuje, zvlhčuje, filtruje, ohřívá vzduch a je počátkem dýchací soustavy. Všichni savci dýchají od narození nosem, dítě začne dýchat ústy jen proto, že to vidí u ostatních. To ale není přirozené, a  dokonce může i změnit stavbu obličeje.

 

Proč dýcháme špatně?

• Život v komfortu (příliš mnoho stravy)
• Stres
• Nadměrné mluvení
• Přetopená obydlí
• Nedostatek pohybu

 

Projevy dysfunkčního dýchání

• Nespavost, chrápání, apnoe, noční můry, přerušovaný spánek
• Ranní únava, podrážděnost
• Špatné držení těla, bolest zad
• Zapadlá spodní čelist, křivé zuby, sucho v ústech, horší trávení
• Příznaky astmatu, ucpaný nos, dušnost
• Studené ruce i nohy, otékání končetin

 

Jak může prostý dech ovlivnit naše tělo?

Předýchávání neboli hyperventilace. Dochází k němu hlavně při dýchání ústy a různých aktivitách. Představme si třeba chůzi do schodů. Pokud nemáme fyzičku, stačí pár schodů, dva větší hlubší nádechy a naše saturace je 100%. Řekli byste, že to je skvělé, ale není tomu tak.

Ideální saturace (nasycení krve kyslíkem) je 96%. Pokud se dostaneme na maximální hodnotu, zvyšuje se tlak v krevním řečišti, tím se zastavuje přenos kyslíku do tkání, protože kyslík zůstává kvůli vyššímu tlaku v krvi, nemůže se odpoutat a nedostane se do orgánů, do mozku, do svalů – mozek nemá kyslík – člověk je unavenější – produkuje stresový hormon kortizol – ten se objeví v krvi – pozastavuje metabolismus a imunitu – přibíráme a jsme častěji nemocní. Neokysličené svaly a tkáně se zaplaví kyselinou mléčnou a jsou dříve unavené.

Nádechem a výdechem lze ovlivňovat jak výkonnost (sportovci jako Zátopek), tak i různá onemocnění.