Z historie půstu (nejen) v období Velikonoc

Ačkoli pomocí diety léčil již Hippokrates, tradiční půst má kořeny v křesťanství. Připomíná totiž období, kdy se křesťané po dobu šesti týdnů před Velikonocemi zříkají jídla, aby očistili své tělo a svou duši. Velikonoční půst začíná Popeleční středou a končí Zeleným čtvrtkem.

Účinky půstu však využívali i naši nevěřící předkové. Ti žili v souladu s přírodou a ctili její zákonitosti. Před zimou tedy do těla čerpali co nejvíce energie, která je přes mrazivé období měla držet při zdraví. A na jaře, které je obdobím, kdy lidská játra pracují na plné obrátky, aby z těla odstranila přebytečné zásoby, potom cítili přirozenou potřebu svůj organismus vyčistit a restartovat.

V moderní době jako lidstvo trpíme nadměrným příjmem kalorií, a to především v zimních měsících. Dny trávíme v práci, večery u televize, trápí nás virózy a mnohé i nedostatek pohybu. Náš organismus zkrátka dostává na frak. Proto je velmi důležité na jaře rozproudit krevní oběh, rozhýbat ztuhlé tělo a vyloučit nashromážděné toxiny. Ozdravné účinky půstu pocítíte během pár dní. Vaše tělo se krásně pročistí a hlavně si odpočine.

Jak se postit a co jíst?

Šest týdnů je dlouhá doba a lékaři takto dlouhý půst důrazně nedoporučují. Na benefitech krátkého, tj. jednodenního až třídenního půstu se však shoduje většina odborné i laické veřejnosti.

Když mluvíme o půstu, nemusí to však nutně znamenat pouze úplné zřeknutí se jídla. Ani naši předci po dobu půstu nehladověli. Tělo potřebuje energii a živiny, proto pouze trochu odlehčili jídelníček. Vzdali se masa a živočišných tuků, mouky a cukru. Místo toho jedli více luštěnin, brambory a bylinkové vývary. Ani dnes se nemusíme během půstu úplně vzdávat jídla. Našemu tělu prospěje třeba jen vypuštění smažených a uzených pokrmů, polotovarů nebo sladkostí. Za více ovoce a zeleniny, bylinky a hodně tekutin bude víc než vděčné.

Ať už se budete zcela postit, nebo zvolíte detox v podobě ovocných šťáv, mějte na mysli, že po skončení je třeba jídlo do jídelníčku zařazovat postupně. Nejdříve ovoce a zeleninu, následně rýži, pečivo a až jako poslední maso. Takže žádné nájezdy na fastfoodové restaurace nebo pizza k večeři, za to by vám váš trávicí trakt nepoděkoval.

Účinky půstu

Studie po celém světě se shodují na tom, že půst přináší řadu zdravotních výhod:

• snížení hladiny cukru v krvi
• protizánětlivý účinek
• stabilizace tlaku krve
• zvýšení hladiny růstového hormonu
• redukce hmotnosti
• obnova imunity

Nese i svá rizika

Půst se nedoporučuje těhotným, diabetikům, lidem s nízkým krevním tlakem a lidem s chronickým onemocněním žaludku.

Nepříjemnými vedlejšími účinky hladovění mohou být únava, migrény, hypoglykémie, nízký tlak nebo stavy deprese.

I když se cítíte naprosto zdraví, dlouhodobější půst byste měli zkonzultovat se svým lékařem.